Týmy mladších žáků po nadílce od Malont druzí a třetí

Jak už titulek článku napovídá, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Ačkoliv jsme chtěli navázat na remízu s Malonty z minulého turnaje, v domácí hale se nám to v neděli 11. 12. rozhodně nepodařilo. Nikdo z Malont sice jako Mikuláš nevypadal, nicméně po hřišti lítali jak čerti a na nadílce rozhodně nešetřili. Jak Modří, tak Zelení Hraničářům jasně podlehli. Obě štírská mužstva si ovšem napravila chuť vítězstvím nad jindřichohradeckým Slovanem. Celkově byli nakonec úspěšnější Zelení, kteří jednoznačně ovládli klubové derby.

A právě naše derby otevřelo program turnaje. Zelení svým pohybem a kombinací režírovali průběh celého utkání, které skončilo výsledkem 11:2.

Vítěznému týmu bylo patrně svých modrých kamarádů tak líto, že se rozhodl okusit jejich pocity ve svém dalším matchi proti malontským. Přes všechno, co jsme si v kabině řekli, se nám od začátku nedařilo zachytávat náběhy Hraničářů a do naší obrany se valilo jedno přečíslení za druhým. V 9. minutě svítilo na výsledkové tabuli hrozivých 0:7. Pak konečně hráči pochopili, že bez disciplíny a maximálního nasazení se s tímto soupeřem slušný výsledek uhrát nedá. Obraz hry se vyrovnal a za výkon ve druhé půli naši kluci pochvalu rozhodně zaslouží. Nicméně naplno je třeba hrát celý zápas a pak se dostaví i lepší výsledek než porážka 2:9.

I Modří mírně zaspali začátek proti hradeckému Slovanu a museli dotahovat náskok soupeře. Trvalo ovšem jen pár minut než začali svou trvalou převahu vyjadřovat i góly. S jejich přibývajícím počtem rostlo i sebevědomí hráčů a Modří se propracovali k svému nejlepšímu hernímu projevu v dosavadním průběhu sezóny. Statického soupeře přehrávali rychlostí i kombinací a pouze díky slabší koncovce skončil zápas pro soupeře přijatelnou porážkou 8:4.

Zelenáči tedy dostali hradecké již dostatečně předeprané (a unavené), zatímco sami byli hladoví po napravení pošramocené reputace. Brzy si vybudovali pohodlný náskok a pak sebe i nás v tréninkovém tempu florbalem opravdu bavili, až do konečného skóre 13:0.

Závěrečné klání mezi Malonty a modrými Štíry začalo překvapivě gólem v síti Hraničářů. Bohužel naše radost netrvala dlouho a síťka za budějovickými gólmany se začala vlnit v pravidelných intervalech. Sice se nám ještě podařilo srovnat na 2:2, ale pak už střílel góly jenom soupeř. A že jich bylo.  Oba brankáři pochytali, co mohli, ale to bylo jediné, v čem jsme nezaostávali. Budiž klukům ke cti, že i přes sedmnácti gólový nášup bojovali až do konce. A tak nám, trenérům, nezbylo nic jiného než při podávání rukou pokorně sklonit hlavu a říci Mílovi Faltusovi: „děkujeme, pane učiteli.“

V obou našich celcích tentokrát nikdo nevyčníval tak výrazně, aby vyhrál náramek pro nejužitečnějšího hráče v prvním kole hlasování. To samozřejmě není úplně na škodu, protože to svědčí o kolektivním výkonu. Každopádně ve druhém kole si zelení mlži vybrali Matyho Kříže a modří Denise Kurýla.

Sestavy:

Zelení: Brabenec – Křivský, Kouba, Holek – Hůrka, Kříž, Matys – Fišer, Starčevský, Calta P – Kubeš

Modří: Šrámek, Ryba – Gajdoš, Uhlíř, Ježek – Kuba, Vávra, Dvořák J. – Brom, Dvořák L., Calta J. – Šindelář M., Kurýl