Štíři na kempu v Pixbu

Dorostenec Lukáš Tinavský a starší žák Jirka Dědič se v prvním červencovém týdnu účastnili tréninkového kempu Star Camp, pořádaného pro florbalovou mládež ve věku 10 až 17 let známým švédským klubem PixboWallenstam. Kluci v eufórii po návratu ochotně souhlasili, že se o svou novou zkušenost rádi s ostatními podělí.

Luky a Jirko, jak vypadal váš tréninkový den?

Ubytováni jsme byli ve třídách gymnázia, které je součástí areálu sportovního centra a na jídlo jsme chodili do blízké veřejné jídelny. Na začátku jsme dostali přesný program a bylo na každém z nás, aby se jím řídil. Nikdo nám nic nepřipomínal a nehlídal nás na každém kroku. Prostě se předpokládá, že motivovaný hráč je dostatečně samostatný, aby přišel na trénink včas. Den začal v 07.00 otřesným budíčkem, jehož způsob trenéři každý den měnili. Jednou nás budili klaksonem, jindy vuvuzelou nebo třeba píšťalkou. Po snídani následoval dopolední trénink, oběd, skupinové aktivity, odpolední trénink, večeře, doplňkové aktivity a soutěže v halách. Před odchodem na matrace ve 22.00 byla ještě možnost se dorazit druhou večeří (ovoce, pečivo, džusy).

Jaké jste měli trenéry, spoluhráče a jak jste se vyrovnali se švédštinou?

Byli jsme rozděleni do 7 tréninkových skupin zhruba po 20 lidech. V naší skupině byli mimo Švédů ještě dva Rusové (na kempu byli ale i kluci z Norska, Belgie a další tři Češi). Šéftrenérem byl, díky svému působení v Chodově v Čechách známý, Max Wahlgren. Naši skupinu trénovali dva švédští mladíci. Co máme dělat se většinou pochopit dalo a pokud ne, tak trenéři nebo švédští kluci nám vždy vše ochotně znovu vysvětlili anglicky. Měli jsem k dispozici kompletní zázemí klubu, tedy tři velké haly a venkovní sportoviště. Nesmíme zapomenout dodat, že mezi švédskými trenéry byli také dva Češi a to Jirka Tvrdík a Pepa Juha, kteří sice vedli jiné skupiny, ale vždy si s námi našli čas na pokec.

Jak vypadal trénink v porovnání s tím, co znáte ze Štírů?

Rozdíly tam byly, ale nijak výrazné. Trénink trval vždy 90 minut. Rozcvičení a zahřátí bylo oproti našim zvyklostem poměrně krátké. Pouze pár koleček s prvky abecedy. Žádná krouživka, žádné výraznější napumpování svalů (a trochu nás překvapilo i to, že protahování jsme se věnovali pouze jeden den během fyz.tréninku). Pak následovaly 2 až 3 cvičení na střelbu a rozchytání brankářů. V prostřední části jsme se většinou dělali 2 až 3 kombinační cvičení v pohybu a posledních 30 minut se vždy hrálo. Trenéři vystupují hodně aktivně a neustále se snaží chválit a motivovat.

Sneslo to, co ve florbale umíte, srovnání s mezinárodní a především švédskou konkurencí?

Tak oba dva jsme se samozřejmě v koutku duše obávali, jestli budeme stačit, ale i na základě ohlasu trenérů, si skromně myslíme, že jsme se Švédům plně vyrovnali a ostudu jsme Štírům určitě neudělali. Kde asi trochu zaostáváme je střelba, techniku máme na jejich úrovni a k našemu překvapení trenér zmínil, že máme lepší pohyb. Moc nás také překvapila úroveň ruských kluků, kteří na tom byli pohybově i technicky skvěle.

Co bylo pro vás největším zážitkem?

Tak určitě samotná možnost trénovat v hale několikanásobných mistrů Švédska a zahrát si proti legendám jako je Martin Östholm. Mimo florbal jsme si se švédskými spoluhráči opravdu užili hodně srandy a adrenalinu v göteborském zábavním parku Liseberg.  Vracíme se obohaceni o spoustu nových kamarádství a nepublikovatelnou slovní zásobu v několika jazycích. Rozhodně každému, kdo to s florbalem myslí vážně, účast na Star Campu v Pixbu vřele doporučujeme. Hej då!