Martin Řehout: „Na trubku hraju třetí rok“

Většinou je to on, kdo při rozhovorech klade otázky, a to jak písemně tak i před kamerou. Martin Řehout, aktivní florbalista, který tuto sezónu nastupoval v dorostenecké 1. lize za českobudějovické Štíry, je i zakladatel a předseda fanklubu. Tentokrát se tak objektem rozhovoru stal právě on.

Martine, uběhlý víkend byl pro tebe velice náročný. Dorostenci Štírů nastoupili v Náchodě, kde hráli o udržení v 1. Lize dorostu, večer hrál váš A-tým velmi důležitý zápas  1. kola play-up 2. Ligy proti pražským Black Angles. Popiš nám, jak jsi strávil víkend a jak moc to pro tebe bylo náročné?

Složité bylo už jen to všechno promyslet. Taková menší logisticko-dopravní akce :).  Nakonec se nabídl otec spoluhráče Štěpána Kopačky (oba rovněž fandí), který je momentálně zraněný, že nás do a z Prahy doveze, jelikož týmový autobus dorostu byl zcela plný a také jel pouze v sobotu. Z Budějovic jsme tak vyráželi před sedmou a nejdříve mířili do Náchoda. Tam jsem odehrál dva poměrně náročné zápasy, které bohužel nevyšly úplně podle představ, ale získali jsme alespoň jeden bod potřebný k udržení a to bylo to nejdůležitější. Ihned po druhém zápase jsem bez převlečení naskočil do auta k trenérovi Honzovi Novotnému, který současně hraje za Áčko, a spěchali jsme do pražských Čakovic na zápas štírského A-týmu. Tam již byli další členové fanklubu. Skvělé utkání, výhra 7:6 a prodloužení série do 3. zápasu.  U známých jsme měli domluveno případné ubytování, takže jsme ho společně se dvěma dalšími fanoušky využili, v neděli se trochu prošli po pražských památkách a večer vyrazili na zápas. Drama do poslední vteřiny, které se rozhodovalo až v nájezdech a především skončilo dle mě zaslouženým štírským vítězstvím a postupem do Velkého finále Play-up! Na zápas přijel opět i pan Kopačka, který nás vzal do Budějovic, za což bych mu chtěl za celý fanklub poděkovat. Já sám jsem domu do Besednic, kde bydlím, dorazil okolo půl jedné ráno.

Fanoušci Štírů si už zvykli na pravidelný přísun videí na vašem klubovém YouTube kanále, což je na poměry 2. Ligy unikátní věc. V sobotu a v neděli si však přišel s další bombou pro budějovické florbalové příznivce. Všichni, kdo nesledovali utkání přímo v hale v Čakovicích, se mohli koukat na velmi kvalitní livestream. Kde tenhle nápad vznikl a jak je to pro vás náročné?

Nápad vysílat živě jsem dostal na loňských Prague games. Tam jsem byl především jako klubový kameraman a reportér, mimo to taky jako náhradní golman. Většinu zápasů jsem natáčel a na našem YouTube kanále následně zveřejňoval jejich sestřihy. Náš tým vypadl už v prvním kole s Pixbem a tak jsme sledovali mladší B15. Ti se přes dva soupeře probojovali až do osmifinále, což byl největší klubový úspěch v rámci Prague games. Asi hodinu před zápasem mě tak napadlo: „Nešlo by to nějak vysílat živě přes internet?“ V hale bylo wifi připojení a k dispozici jsem měl i mobilní internet a tak jsem byl přesvědčen, že nějaký způsob musí existovat. Nakonec jsem na internetu našel službu Ustream.com, díky které se dá vysílat zdarma živě pomocí aplikace, která se jednoduše stáhne do chytrého telefonu, pak už stačí jen internetové připojení. A tak se nakonec opravdu zápas Štírů poprvé v klubové historii vysílal živě. Sledovalo ho tehdy asi jen sedm lidí ale i to byl úspěch a už tenkrát mě napadlo, že až bude A-tým hrát nějaký důležitý venkovní zápas, na který se dostanu, budeme ho vysílat také. A přiznám se, že již tenkrát jsem trochu pomýšlel na Play-up. U domácích zápasů spíše chceme, aby lidé přišli přímo do haly a tak se živý přenos dostal ke slovu až nyní. Během sobotního zápasu jsme přišli i na možnost vysílání ve vysoké kvalitě, jinak se vysílalo stejně jako tehdy na Prague games. V neděli po většinu zápasu počet diváků kolísal kolem čtyřiceti, v závěru, zejména během nájezdů, to bylo přes 70, což je pro náš oddíl opravdu vysoké číslo!

Pojďme teď přímo k fandění. Vždy, když hrají Štíři doma, můžeme z ochozů budějovické sportovky slyšet zvuk dechového nástroje. Opavští hráči, štírský soupeř o přímý postup do 1. Ligy, se už nechal slyšet, že se moc těší, až budou hrát v takové atmosféře. Jak dlouho na trubku hraješ a kdo ti ještě s atmosférou pomáhá?

Na trubku hraji třetím rokem, krom fandění i ve školním orchestru a částečně i v dechové kapele, která ale teď během sezóny, ve které se úplně nedařilo a tak bylo třeba trénovat ještě tvrději a častěji, musela ustoupit florbalu. K nápadu brát ji i na zápasy a k tomu co vůbec hrát mě ale inspirovalo uskupení zvané „Vimperští trubači“. Kdo ještě tak před třemi lety chodil v Budějovicích na hokej, je jistě bude znát. Nějaké kapely se občas objeví i jinde ale myslím, že právě oni přišli s tím nápadem jako první, minimálně v Čechách. A dá se říct, že právě díky nim jsem začal vůbec hrát na trubku. Pokud by si toto někdo z nich přečetl, rád bych jim poděkoval a doufám, že jim nevadí, že jsem se jimi trochu inspiroval. Hrával jsem předtím na klavír a zároveň chodil velmi často na hokej. Tam se mi jejich hudba a doprovod fandění hodně líbil, a když jsem se tak po klavíru rozhodoval, na jaký nástroj začít hrát, jelikož pokračovat v hudbě jsem chtěl, byla trubka jasná volba. Navíc jsem chtěl i nástroj, který si s sebou budu moct i někam vzít. Chvíli to trvalo, ale nyní jsme se již celkem sehráli především s hlavním bubeníkem Honzou Zemanem a na zápasech Štírů se tak nyní nejen fandí, ale zároveň je to i něčím trochu unikátní. Jak jsem již řekl, repertoár pochází většinou od Vimperských trubačů, z „naší dílny“ pochází asi jen „We will rock you“. Není to ale nic jednoduchého, zejména když je na to člověk sám. Zvuk se u trubky totiž nevytváří pouhým dýcháním jako u píšťalky, jak si mnozí myslí, ale neustálým vibrováním rtů pomocí vydechovaného vzduchu. Takže „odtroubit“ druholigový zápas je na nátisk (rty) dosti namáhavé a v závěru tak většinou kvalita za nic moc nestojí a jsem v tu chvíli rád, že zahraju aspoň gólovou fanfáru, i když falešně. 🙂

Mimochodem, trubku jste mohli slyšet i při zápasech na hřišti BLACK ANGELS.

Po nedělním dramatickém zápase v Čakovicích, které Štíři zvládli až po samostatných nájezdech v poměru 4:5, za vámi přišel, brankář domácích Black Angles Vašák. Podal si s každým fanouškem ruku a poděkoval. Ve sportu neobvyklé gesto.

To opravdu a svědčí to podle mě i o tom, že florbal je asi jedním z nejférovějších sportů. Radovali jsme se po zápase s hráči, já se připravoval na pozápasový rozhovor se střelcem vítězného nájezdu, a najednou vidím, že klukům z kotle a následně i mně podává ruku někdo v golmanských kalhotách. Došlo mi, že to je brankář soupeře. Prostě ke mně přišel, potřásl rukou a uznale řekl: „Jste fakt dobrý kluci, super. Díky moc.“ V tu chvíli mě to opravdu zaskočilo a tak jsem mu alespoň popřál hodně štěstí v sérii s Chomutovem. Takhle zpětně si uvědomuji, jak velké gesto to je. Vždyť my jsme všechny tři zápasy fandili proti němu, v sérii jsme je porazili a on nám ještě osobně přišel poděkovat a složit poklonu. Opravdu si toho cením a myslím, že by to mohl být moc dobrý vzor pro všechny.

Chystáš se na 2. Kolo play-up do Opavy?

Moc rád bych se jel podívat a podpořit náš tým. Ve florbale ale vykonávám snad všechny možné činnosti s ním spojené kromě trénování, a jsem tedy i rozhodčí. A zrovna v neděli bych měl pískat. Sezóna byla moc nabitá, a když jsem si rozděloval termíny, tak mi pořád přišlo lepší přijít o první zápas než o rozhodující druhý, případně třetí. Zatím tedy opravdu nevím, ale stejně to vypadá, že zejména kvůli termínu utkání (Neděle odpoledne) bychom stejně nedali dohromady fanpartu. Každopádně se ale opavští hráči, případně fanoušci, mohou těšit do Budějovic, kde trubku zcela jistě uslyší (a v uších jim bude znít ještě dlouho) a poznají, jaké je to hrát uprostřed domácího štírského kotle. 🙂

(dm)