Letní soustředění IV. /den čtvrtý

Po odpočinkové středě jsme se opět naplno vrátili k florbalu a bylo vidět, že hráči do něj mají chuť. Dopoledne, za rozumného počasí, Štírci běhali venku a strečovali v hale, v čemž se trenérka Nikča doslova vyžívala. Hráči by raději trávili čas kolektivními sporty, leč je potřeba, aby se uměli správně protahovat (doma to pak mohou rodičům ukázat). Vyrazili jsme pak společně na oběd – šošovicová polévka se s úspěchem úplně nesetkala, ale borůvkové knedlíky, to už byla jiná. Dan marně přemýšlel, jakou dovolenou mu to tentokrát připomíná. Polední klid probíhal v tradičním duchu – 10 minut klídek a hodinu a půl bordel. No, ubytovna pořád stojí, a to je hlavní… Venku začalo být nesnesitelné vedro a tak jsme se schovali do bezvadně přírodně klimatizovaných hal v Horní Stropnici. Jak to tu dělají, nevíme, ale v halách je opravdu příjemně. Tři hodiny florbalu s pauzou na svačinu uteklo jako voda a šlo se na večeři. Tentokrát se podával losos s bramborovým pyré a mrkvový salát. V původním plánu sice pak byla návštěva koupaliště, ale amatérský meteorolog Jura usoudil, že v 19:53 se strhne liják a bude lepší se uklidit na bazu. Jak řekl, tak se také stalo. Plus mínus pár minut. Strhla se bouře intergalaktických rozměrů. Někteří Štíři koukali z oken a sledovali blesky, další se schovávali pod peřiny, a ti ubytovaní ve škole prý neviděli nic, protože mají neprůhledná okna. A tak šli hrát basketbal. Trenéři mezitím pofoukali pár bolístek, vyléčili ustýskaná srdíčka a pomalu ale jistě se šlo ulehnout. V pátek nás čeká poslední den, florbalový turnaj, vyhlášení etapové hry a v 17.00 pak návrat do Českých Budějovic a shledání s maminkami a tatínky. Podle bleskového průzkumu vypadá situace takto: někdo se těší hodně, někdo málo a někdo vůbec.