Domácí kanonáda mladších žáků

Je možné dosáhnout ze třech zápasů skóre 38:6? V podání našich mladších žáků ano, ale nepředbíhejme. 25. února jsme hostili další kolo Jihočeské ligy, tentokrát neobvykle za účasti 8 týmů ve dvou skupinách. Největším oříškem ovšem nebyla příprava týmu nýbrž postavení dvou přijatelných hřišť v hrdějovické hale. Trenérské kvarteto Jung, Drobiš, Placer a Dědič pod odborným vedením správce haly p.Truhláře, který je motivoval poznámky typu „…tomu říkáš pravej úhel ?“ a „…ježiš, vy jste inženýři“, nakonec dokázalo během pátečního večera dvě hřiště do plochy úhlopříčně vměstnat. Nicméně nutno přiznat, že jejich „elévská“ velikost charakter hry značně poznamenala a děkujeme soupeřům za jejich toleranci a pochopení situace.

Naši zelenáči nastoupili do prvního matche proti Malontům, které ač oslabeny, dokázaly v dalším průběhu turnaje zbylá mužstva jednoznačně porazit. Nicméně jejich sestava tentokrát na náš tým nestačila a mohli jsme se proti tomuto soupeři radovat z premiérového vítězství 5:1. Další dva zápasy proti dačickému Centropenu a milevským Žralokům měly stejný, lépe řečeno jednoznačný průběh. Štíři díky lepšímu pohybu, individuální technice a rychlým přihrávkám eliminovali stísněnost hřiště a z častých přečíslení si vytvářeli řadu šancí. A protože se nám je tentokrát dařilo i proměňovat a kasu jistil spolehlivý „Brába“, tak obě utkání skončila našim dvouciferným vítězstvím 14:2 resp. 19:3. Kuriozitou, která jistě stojí za zmínku, byla střelecká potence třetí lajny, která během necelou minutu trvajícího střídání nadělila Milevsku hned tři góly.

Modráčci sehráli dva vyrovnané zápasy se silnými soupeři, bohužel odešli z obou poraženi. I přes skvělé výkony gólmanů Šrámka a Placera jsme Strakonicím podlehli 3:5 a milevským Panterům 4:6, a to především díky nedisciplinovanosti v obraně a neproměňování šancí. Kluci si ovšem spravili chuť střeleckým koncertem proti hradeckému Slovanu, který porazili rozdílem třídy 12:2. I u Modrých došlo na kuriozitu, když se Honza Sukdol zapsal do listiny střelců hned ve svém prvním střídání v prvním soutěžním zápase za mladší žáky.

V celkovém účtování vybojovali Zelení s devíti body opět první místo jak ve své skupině, tak díky impozantnímu skóre 38:6 i mezi všemi 8 týmy. Modří brali bronz ve skupině a celkově, také vzhledem k aktivnímu skóre, by jim 3 body stačily na místo páté.

Pozitivem turnaje byl rozhodně způsob, jakým se kluci vypořádali s malým hřištěm. V posledním tréninkovém období jsme se více zabývali činností na malém prostoru a také střeleckými cvičeními, a jak se zdá, tak hráči jsou schopni tyto dovednosti do zápasu přenést. Na druhé straně, a to platí zejména pro několik hráčů modrého týmu, ve florbale se na hřišti nechodí, ale běhá…!

V poturnajové anketě o nejužitečnějšího hráče si Modří vybrali (.. a naprosto zaslouženě) neúnavného bojovníka Káju Uhlíře, u Zelených byla volba vzhledem k vyrovnanosti týmu složitější (nejužitečnější byli všichni), nicméně těsně zvítězil Vojta Fišer.

Tímto se také jako trenér veřejně omlouvám brankáři Sebíku Placerovi, že jsem ani v jednom případě neuposlechl jeho dobře míněnou radu: „Jirko, jestli s tím zápasem chceš ještě něco udělat, tak vezmi oddechový čas a odvolej brankáře“. Sebíku, co kdyby se to náhodou povedlo? To by pak vypadalo, že brankář je lepší stratég než trenér.

Sestavy:
Zelení: Brabenec – Křivský, Kouba, Dvořák M. – Březina, Dvořák L., Matys – Fišer, Starčevský, Holek
Modří: Šrámek, Placer – Hůrka, Uhlíř, Studenovský – Brom, Kubeš, Majer – Sukdol Jan, Myler, Bohdanecký