Štíři hrají do poslední vteřiny – mlži opět zvedli diváky ze židlí

Mladší žáci se představili v nedělní epizodě turnaje o pohár královského města Písku, a nejen konečným bronzem zde zanechali výraznou štíří stopu.

Náš zápas proti Milevsku přivedl totiž do varu celou halu, a ještě dlouho po něm všichni přihlížející, smějíce se, nevěřícně kroutili hlavou. Přitom dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že se bude tento zápas v dusné obloukovce vymykat zaběhlým zvyklostem v klání tradičních soupeřů a všechny nás tak báječně pobaví. Po prvních osmi minutách vyrovnaného utkání jsme prohrávali 0:1. Na začátku druhé půle ovšem proměňuje Venda Kutheil nájezd a nedlouho poté strhává vedení na naši stranu po nenápadné akci Mašty. Došwich usiluje o plichtu, ale superhrubých 8 minut neúprosně běží. Poslední minuta se již hraje na čistý čas a my stále vedeme. Třicet vteřin před koncem je proti nám nařízen volný úder. Milevští mazanci líčí past a myška na sebe nenechá dlouho čekat. Nedodržení minimální vzdálenosti a v souladu s turnajovými pravidly přichází trest v podobě trestného střílení, které soupeř s přehledem proměňuje. Smůla, je to hotový, remíza taky dobrá, říkáme si v slepé nevědomosti, co může ještě půl minutka přinést. Došwich s námi názor na smír viditelně nesdílí a tlačí se nadále před naši branku. Ze skrumáže v brankovišti vypadává míček, který nepokrytý hráč zasouvá do naší klece. Zatímco na hřišti propuká bujará oslava, naše střídačka truchlí a upřímně i trenéři mají v tuto chvíli co dělat, aby při pohledu do tváří kluků neuronili. Z vyhraného matche je během chvilky prohra 2:3? Tři vteřiny na srovnání? To se nám přece podruhé během týdne nemůže povést. Rezignovaně sledujeme vyhranou buly. Míček směřuje do obrany na Hajňákův minomet. Hlava nahoře, pohled geparda a šiška letí na branku Milevska. Letí dlouho, je to dálka, ale v půlce letu je zřejmé, že na branku půjde. Postupně valíme bulvy a otevíráme huby. Góóóól !!! WTF! Míček se jednu vteřinu před koncem třepe v pravém vinglu nešťastného gólmana Došwihu. Emoční výstup z Mariánského příkopu na Mt.Everest zvládáme během pár vteřin. Hala se otřásá v základech, tohle je florbal. A tohle jsou Štíři. Jeden za všechny, všichni za jednoho. Dodatečně se Ondrovi omlouvám, protože v návalu radosti mě nenapadla lepší pochvala než „Ondro, ty jsi prostě neuvěřitelnej vocas“.
K celkovému vítězství gratulujeme domácím, kteří suverénně a zaslouženě prosvištěli turnajem bez ztráty bodu. Chtěli jsme je potrápit více, ale kvalita na jejich straně spolu s chybami v naší obraně nestačily na víc než prohru 3:5. Po jedné porážce, jedné remíze a 4 výhrách jsme tedy skončili o skóre třetí za Milevskem. V koncovce se totiž v poslední době trápíme a krátké turnajové zápasy mnoho prostoru pro nabytí sebedůvěry sniperů nedávají. Nu což, chvilku odpočineme a na PG to jistě bude lepší.
Děkujeme rozhodčím, soupeřům, divákům, a především píseckým florbalistům za skvělý turnaj.

FBC Štíři ČB zelení – FBC Písek White                              3:5
FBC Štíři ČB zelení – FBC Došwich Milevsko                  3:3
FBC Štíři ČB zelení – Banes Florbal Soběslav                  2:1   
FBC Štíři ČB zelení – FBC Písek Purple                              5:1
FBC Štíři ČB zelení – FBC Strakonice                                 4:0
FBC Štíři ČB zelení – FK Slovan J.Hradec                          7:0

Sestava: Čermák, Bjaček – Hajný, Buzek, Kouba J., Maštera, Kouba Jk.- Oulehla, Schořovský, Drefko, Cuřín, Kutheil J. – Hejda, Pávek, Dudáček, Kutheil V., Vašíček