Mladší žáci zakončili soutěžní sezónu vítězně

Poslední ligový turnaj mladších žáků v této sezóně byl naplánován na velikonoční neděli 27.3. Již od poloviny týdne bylo zřejmé, že prodloužený víkend bude představovat nelehkou výzvu pro sestavení týmu o tradičním počtu 15 hráčů a dvou brankářů. Vše se nakonec podařilo a do J. Hradce k utkání s dvěma domácími týmy a Centropenem Dačice odjelo mužstvo, ve kterém si hned čtyři hráči odbyli svou soutěžní premiéru. Po dvou prohrách a jedné výhře jsme skončili na neobvyklém, třetím místě. Nicméně výkon týmu v závěrečném vítězném zápase proti „Dačkám“ byl parádním představením a dal jednoznačně zapomenout na předchozí porážky. Kluci se ve velkém stylu rozloučili nejen se sezónou, ale v mnoha případech hráčů roku narození 2003 i s dresem mladších žáků (…který ostatně někteří již objemově beztak překonali).

S nejlepším týmem dosavadního průběhu soutěže, hradeckými Reds, jsme tentokrát sehráli asi nejvyrovnanější zápas. Průběhem hry snad i vyrovnanější než podzimní remíza. Pohybově jsme nezaostávali a dlouho drželi nerozhodný stav. O naší porážce 1:3 rozhodly dva slepené góly ve druhé půli, kdy soupeř využil ojedinělých chyb štíří obrany, a fakt, že střelba našich sniperů končila v házenkářské brance umístěné za hřištěm.

Ve druhém klání jsme narazili na posílenou sestavu Modrých. Od prvních minut bylo znát, že lajny našich nováčků a gólmana „Rybíze“ čeká perný den. Přesto jsme po dvou trefách Páti Matyse a jedné Šimona Hůrky šli do vedení 3:0.  Útok, kterým hradečtí posílili, se však postupně dostával do tempa a tlaku. Na konci prvního poločasu jsme sportovně opravili výrok rozhodčího, soupeř rychle rozehrál volný úder a trenérský kolega z Hradce nám přišel na střídačku poděkovat – sníženo na 3:2. Obraz hry se příliš nezměnil ani ve druhém dějství a častá střelba Slovanu nakonec znamenala další góly v naší síti. Premiérový zásah Ondry Gajdoše už pouze zmírnil výsledek na konečnou prohru 4:7. Pro naše greenhorny byl však tento zápas cenným zdrojem florbalových zkušeností a bylo vidět, jak postupně získávají sebevědomí a jejich výkon roste. Stejně tak oba výsledky ani v nejmenším nevrhají stín na bezchybnou hru Kuby Šimka – zpět v plné síle, otáčkoměr pořád v červeném.

Proti Dačicím se na hřiště vrátila první a třetí lajna s pevným odhodláním zakončit sezónu výhrou a snad i využít potenciál toho, co jsme celý rok trénovali. Alespoň tak to od prvních minut vypadalo. Zodpovědné bránění následovala rychlá uvolnění, skvělý pohyb, přesné přihrávky a krásné kombinace všech hráčů na hřišti, jimiž kluci vyšperkovali většinu vstřelených gólů.  Před brankou Centropenu jsme roztočili kolotoč, z něhož se dačickým podařilo vystoupit až za stavu 11:4 v náš prospěch. S přispěním svých útoků daroval soupeři pět lístků na tuto atrakci Jirka Dědič, se třemi přispěchal Pája Calta. Shrnout tento odstavec jednou větou a parafrázovat klasika, řekl bych, že v tomto zápase by chtěl trénovat Štíry každý.

Sestava: Hanousek, Ryba – Koupal, Dědič, Větrovec –  Šimek, Smrž, Matys – Nebor, Calta, Kříž – Hůrka, Fyrbach, Kurýl – Gajdoš, Tibitancl, Eliášek