Musíme být celý zápas aktivní, ví Tomšíček

Patří k nejzkušenějším hráčům A-týmu. V prvním zápase letošního play-off se dokonce blýskl dvěma brankami. Jednu vstřelil z trestného střílení, a jak sám říká, jeho forma jde nahoru. „Doufám, že mi forma tímhle víkendem neskončí,“ žertuje Tomšíček.

V prvním utkání čtvrtfinálové série s Mukařovem jste vyhráli 13:5. Popiš mi tento zápas.

V sobotu jsme do toho skočili hned od první minuty. Aktivita byla na naší straně. Vytvořili jsme si spoustu šancí, které jsme pak i dokázali proměnit. Po první třetině bylo de facto rozhodnuto. Ani potom jsme soupeře k ničemu nepustili. Zhodnotil bych to asi jedním slovem – válec. Byl to možná jediný zápas v sezoně, kdy jsme soupeře nepustili do žádného většího tlaku.

Proč to nevyšlo v druhém utkání v Praze?

V první třetině jsme byli opět aktivnější. Naše třetí lajna dala dva góly. Ale do druhé třetiny jsme nastoupili, jak kdyby bylo už rozhodnuto. Byli jsme laxní a nechali jsme soupeře hrát. Nebyli jsme vůbec na míčku. Pořádně jsme nerozehráli. Byli jsme zbrklí. Mukařov se dostal do zápasu a začal si vytvářet tlak. Najednou byli u každého míčku první, byli agresivnější a rychlejší. To bylo to, co zdobilo nás v prvním zápase. Asi jsme se také trochu zalekli prostředí. V třetí třetině jsme byli zbytečně vyloučení a soupeř odskočil. Pak to bylo hodně vyhecovaný. Bohužel, už se nám podařilo pouze snížit zásluhou Hejplíse (Václav Hejplík).

V prvním zápase jsi jel nájezd. Určitě tě trenér, nebo ses o něj přihlásil?

Přišel za mnou Jura (trenér Jiří Kratochvíl), ale já to vůbec nečekal. Nájezdy mi na posledních trénincích vůbec nejdou. Ani si nepamatuju, když jsem naposled nájezd proměnil (smích). Tak jsem si tak ale seděl a říkal jsem si, že by mi vlastně nevadilo, kdybych jel. A když se mě Jura zeptal, jestli to zvládnu, tak jsem řekl, že jo, ale pokud ho neproměním, tak ať na mě nejsou kluci naštvaní.

Věděl jsi předem, co uděláš?

No, oni střídali za stavu 6:2 gólmana a na nájezd tam poslali zase toho předchozího. Ten byl hrozně velký. Seděl si tak v bráně a hýbal se ze strany na stranu. Chtěl jsem prvně udělat svojí kličku na forhend, ale to jsem neměl šanci. Tak jsem přišel na brankoviště a plácnul mu to pod víko (smích). Takže jsem vlastně věděl, co udělám, ale rychle jsem si to rozmyslel.

S čím jít do dalších dvou utkání, aby se vyhrálo a série se v neděli ukončila?

Musíme být od začátku aktivní. Stejně jako v prvním domácím zápase. Když jim nasázíme v první třetině pět nebo šest gólů, tak se položí. Ale hlavně nesmíme polevit. Musíme být pořád na balonu a důrazní na brankovišti. To je v play-off nejdůležitější.

V druhém utkání nastoupil za Mukařov také extraligový trenér Chodova David Podhráský. Je to na výkonu Pražanů hodně znát?

Je to znát. Přece jenom má extraligové zkušenosti. Hodně si v soubojích pomáhá menšími fauly a rozhodčí mu to nepískají. Možná před ním máme trochu respekt. Je u něj ale vidět velký klid na holi. Ale nemyslím si, že by to byl nejvýraznější hráč Mukařova. Natož hráč, který by měl sérii rozhodnout. Není to rozdílový hráč.

V loňské sezoně jsi nastupoval s kapitánskou páskou, letos je kapitánem Michael Kudláček. Hraje se ti jinak?

Hraje se mi trošku lépe. Nemám tak velkou zodpovědnost. Nemusím se starat o takové ty věci kolem kapitánství. Jakmile si kapitán, tak se prostě tvoje role mění. Teď to je ze mě všechno pryč a jsem free.

V první polovině sezony jsi vůbec nenastupoval, jaký byl důvod?

Bylo hlavně z důvodu pracovní vytíženosti. Neabsolvoval jsem letní přípravu. Musel jsem se tak začít připravovat sám, když už kluci hráli. Musel podstoupit fyzické testy, abych ukázal, že jsem se dobře připravil. Všechno to bylo vlastně kvůli práci.

Přesto momentálně cítíš, že ti trenér věří.

Cítím od trenéra velkou podporu. Udělal přesilovkou lajnu z bývalých juniorů, do které mě taky poslal. Chodím i na oslabení. Hraju hodně a jsem za to moc rád.

Jak jsi spokojen se svými výkony?

Vždycky to může být samozřejmě lepší. Cítím, že moje forma v play-off roste. Tak snad mi o víkendu neskončí (smích).

V případě postupu byste si přál jakého soupeře?

Nejvíce bych chtěl asi Plzeň, pak Turnov a pak asi Karlovy Vary.

(as)