Zimní soustředění je za polovinou

Třetí den byl posunutý budíček na 7:45. Po snídani byl na programu společný trénink v hale pod dohledem kamer a zítra nás čeká rozbor zamotaných nohou. Poté následoval florbalový turnaj trenérů, který vyhrála jako vždy vůně oběda a než byl znám vítěz, všichni utekli ke stolům. O poledním klidu se někteří hráči přesvědčili, že při zápasech více stojí, než běhají. A v neposlední řadě, že se snaží změnit florbal v individuální sport, ve kterém je zakázáno bránit.

Odpoledne se posledních pět mohykánů přiblížilo k nejvyššímu dostupnému vrcholu – Jezerní hoře. Ta však vinnou špatné orientace v terénu odolala. Běžečtí odvážlivci ve složení Schreib, Mika, Svintek a Strouhal zůstali těsně pod vrcholem a při pohledu na cílovou horu ronili slzu za slzou. Tak vzniklo během chvilky jezero. To bleskově pojmenovali Čertovo a chlubili se krásnými selfie fotkami jako z Alp.
Druhá skupina fyzických odpadlíků také nezahálela. Vydala se na tvrdý boj s přírodou a hledala poslední zbytky sněhu. Ty našla po tvrdém výstupu na Špičák. Ihned použila ježdíky, plachty, igelitky, či bundy a následoval divoký sjezd po kdysi upravené sjezdovce. Sjezd to byl dlouhý a náročný. Nejeden účastník divokého sjezdu skončil doslova v hnoji. Vůně čpavku však více nabudil, než odradil a několika set metrové jízdy se opakovali celé odpoledne. Následně se stavěli sněhuláci, aby je další mohli zničit. V zápalu hry někteří zničili i cizí sněhuláky, což vedlo k nevoli místních domorodců. Za poslední roky je pro ně sníh posvátný. Vše však vyřešili vedoucí, když pohotově tvrdili, že k demoliční četě nepatří a že to jsou sice „Budějčáci“ ale z Moravských Budějovic (tímto se omlouváme městu a obyvatelům nepravých Budějovic z Moravy).

Po následné důkladné očistě se šlo na večeři, kde jsme se zdárně poprali s gumou obalené ve strouhance, která byla jako vždy vynikající a snědli jsme i to, co nebylo pro nás. Poté následoval přesun skupiny mladších hráčů a hráček k přátelskému utkání s Klatovy.

Starší hráči si užívali posilování s M.M. a D.T. které zakončili video rozborem, jak neumí kliky, dřepy a jiné cviky. Z celého rozboru byli tak vyvedeni z míry, že si museli spravit chuť nesmyslným americkým filmem. Ale všem se líbil, tak byl kvalitní a pěkný… 🙂

Mladší ročníky svedli tuhý boj s Klatovy, který neměl vítěze.

Po těžké šichtě a druhé večeři, které padl za oběť hrnec „rizika“, zaháníme všechny s velkou nevolí k spánku. Pokoj č.1 po tradičním souboji mezi „dítětem“ a zbytkem pokoje ulehá jako první. 2 a 3 povídá opět i po večerce, což korunuje převlékací etudou „mával“ a hlasití „svítivci“. Vaří se část čaje na ráno a i přes vydatnou mlhu dopisujeme tento článek. To není mlha. Je to únava. Zítra tedy bude den regenerace, přehlídky v plavkách v klatovském bazénu a černé jízdy vlakem. Průvodčího máme s sebou, tak to nějak určitě domluví… Když né, tak zítra budeme psát z místní policejní stanice o pomoc..