Jaroslav Hejlek: Většina brankářů ve Finsku má odlišný styl chytání než u nás, tak to bylo zajímavé sledovat.

Trenér brankářů Jaroslav Hejlek vyrazil na 14 dní do Finska. Jeho hlavní cíl bylo město Seinäjoki a tým Jymy, kam byl před sezónou draftován Martin Hanousek. I díky Martinovi se mohl Jarda zapojit do chodu týmu ve finské nejvyšší soutěži.


Ahoj, jak se zrodila tvoje cesta do Finska?
Ahoj, cesta do Finska se vyvinula během léta, kdy jsem měl s Martinem Hanouskem letní přípravu, a tak nějak jsme to probírali. Poté jsme doladili detaily, vyřídil jsem si vše potřebné a vyrazil jsem za dobrodružstvím, které pro mě bylo velkým výstupem z komfortní zóny.

V čem konkrétně jsi musel vystoupit z Tvé komfortní zóny?
Vlastně už úplným začátkem, dostat se tam. Letadlo pro mě není úplně nejpříjemnějším dopravním prostředkem, zároveň jsem nikdy necestoval sám takto daleko, takže takový ten cestovní stres, abych trefil přesně tam, kam potřebuji. Jsem spíše introvertní typ člověka, takže dalším vystoupením bylo nové prostředí, spousta nových lidí a hlavně komunikace s nimi v angličtině. Naštěstí trenéři, kluci a celkově většina lidí ve Finsku umí dobře anglicky, takže jsme se vždy dorozuměli. A navíc byli všichni přátelští, milí a ochotní, to mi hodně pomohlo se adaptovat. Nakonec proběhlo vše bez problémů a jsem velmi rád, že jsem se k tomu všemu odhodlal.

Super, ve Finsku se tě ujal Martin a strávil si celou domu v týmu Jymy. Můžeš popsat, jaký byl tvůj program?
Den po příletu jsem jel s týmem na výjezdní utkání do Jyväskaly a pak následovaly další tři domácí utkání, které jsem s týmem absolvoval. Celkově jsem se účastnil tréninků, týmových porad, meetingů, vlastně všeho, čeho se účastnil realizační tým, takže jsem byl plně v zápřahu jako člen týmu. Toho si velmi cením, že mě takto zapojili a vřele přijali. Během zápasů jsem brankářům dělal videa na rozbor, měl jsem s nimi brankářský trénink a díky klubu jsem měl možnost několika hodinového setkání s trenérem brankářů finské mužské reprezentace, ten se mi intenzivně věnoval a probrali jsme spoustu věcí. Navíc jsem se setkal i s trenérem brankářů finské mužské reprezentace do 19 let, tak to byl ještě takový příjemný bonus.

Hodně nabitý program. Jaké jsou rozdíly mezi florbalem ve Finsku a u nás?
Když to vezmu obecně, tak mi přijde, že hráči ve Finsku jsou techničtější a více přemýšlí, kam zakončí či přihrají, nebojí se různých fintiček pod tlakem, hra je hodně kombinační, snaží se to kolikrát až moc kombinovat do prázdné branky a díky tomu občas v zápase není tolik střel, jako u nás. My jsme v tomhle mnohem přímočařejší. Celkově i rychlost hry je na jiné úrovni. Brankáři to tam nemají vůbec jednoduché a úspěšnost zásahů je někdy v nižších procentech než u nás. Většina brankářů ve Finsku má odlišný styl chytání než u nás, tak to bylo zajímavé sledovat.

Odnesl sis něco, co budeš používat i tady při tréninkách?
Z jejich brankářského stylu až tolik ne, jelikož v Česku za mě máme tu brankářskou školu a styl chytání na lepší úrovni než oni, což se v posledních letech potvrzuje každý rok, kdy se naši čeští brankáři umísťují na předních příčkách v různých žebříčkách. Dokonce i finští trenéři, se kterými jsem byl v kontaktu uznávají v mnoha ohledech náš styl a líbí se jim více. Určitě jsem si ale odnesl spoustu cenných zkušeností, tipů a pohledů od zmiňovaných trenérů brankářů. Brankáři, se kterými budu spolupracovat se určitě mají na co těšit a budeme to vše posouvat zase o úroveň výše.

Stihl si během pobytu ve Finsku i cestovat nebo byl pouze o florbale?
Cestu jsem plánoval tak, abych se někam podíval i mimo florbal. Ve volných dnech, kdy nebyl žádný trénink či zápas, tak jsem vyrazil se podívat do centra města Seinäjoki, kde jsme bydleli. Další cesta byla už vzdálenější, a to do Tampere, které bylo už o něco zajímavější, ale celkově finská města jsou jiná než u nás nebo v okolních státech. Není tam moc památek, kolikrát vlastně nemají náměstí, takže se proplétáš pouze v ulicích mezi domy, které jsou z cihel a vypadají zvláštně. A před odletem jsem strávil tři dny v Helsinkách, ty byly hezké, hlavně v okolí přístavů. Tam však byl hlavním programem hokejový zápas, protože těch turistických památek ve městě není taky tolik. Co však musím vyzdvihnout, tak ta příroda a prostředí ve Finsku je na jiné úrovni. Spousta jezer a lesů, to je fakt krása.

Krása, mohu jen závidět. Plánuješ se do Finska vrátit nebo se jednalo o jednorázovou záležitost?
Určitě mě láká se tam znovu podívat čistě po dovolenkové stránce, někam do severní části, kde už to je víceméně neobydlené a lze tam vidět například polární záře, tu si přeji alespoň jednou za život vidět. A po té sportovní stránce, to se uvidí. V Jymy mám prý dveře vždy otevřené a jsem tam vítán, což je určitě příjemné vědět.

A jaké jsou tvé další plány?
Momentálně co nejvíce volného času využít pro sebe, než nastoupím zpět do pracovního procesu. A pomalu se vracím zpět do tréninkového procesu všech kategorií co mám, tak se zase na všechny těším. Pak mě čekají krajské výběry, kempy talentované mládeže a mezitím nějaké individuální tréninky, takže plánů je určitě dost.

Je něco na závěr, co bys chtěl vzkázat mladým brankářům?
Rád bych jim vzkázal to, ať věří v sebe sama, mají své sny a cíle, pracují na sobě a když dostanou šanci, tak ať se nebojí a využijí ji naplno. Zároveň, ať se učí komunikovat v angličtině, jelikož nikdy neví, kdy se jim bude v kariéře hodit..

Díky moc a ať se Ti daří nejenom při florbale.
Díky! Na úplný závěr chci veřejně ještě jednou poděkovat Marťasovi, díky kterému jsem mohl zažít toto dobrodružství.