Pekelné drama mladších žáků
Navzdory všem čertům, 5.prosince možná i na kozách jezdícím, bojovali zelení mlži ve Strakonicích doslova až do poslední vteřiny posledního zápasu. Na minulém turnaji jsme se prezentovali super rychlými vstupy do utkání, tentokrát jsme si to nejlepší nechávali na samotný závěr.
Souboj s Pískem tradičně nabízí asi to nejlepší z jihočeského florbalu v této kategorii a nejinak tomu bylo i tentokrát. Soupeř po našich chybách v defenzívě a středu hřiště rychle odskočil do dvoubrankového vedení a dokázal ho udržovat celý první poločas. V něm nám ještě finiš nevyšel. Přihrávka Toma Slípky na hůl Páti Svobody před prázdnou bránu přišla současně se sirénou. Nevadí, ve druhé půli po ubráněném oslabení snížil do prázdné na 3:4 Fíša a na hřišti jsme měli navrch. Minutu a půl před koncem saháme ke hře bez gólmana. Náš tlak ovšem přerušuje vyloučení. Pokračujeme tedy s prázdnou klecí, ale už jen v pěti. Soupeře zamykáme na jeho půlce, míček poskakuje v malém brankovišti, po těle ležícího gólmana, tancuje na brankové čáře, už už zvedáme ruce, ale kdepak. Je tu konec a radují se písečtí.
Písku jsme jedno vítězné drama dopřáli, ale rozhodně jsme ho nechtěli opakovat proti jejich druhému týmu. Písecké naděje sice působili florbalově a bojovně, nicméně otěže zápasu jsme měli pevně v rukou my a nepůjčili. Poklidný zápas byl pověstným tichem před bouřkou.
Její první vlna přichází v utkání se Strakonicemi. Rychle jsme se ujali vedení, abychom o něj stejně rychle přišli a umožnili domácím otočit na 1:3. Do půle ovšem skóre rovnáme a brzy po přestávce odskakujeme na 6:3. Teď už to vypadá na pohodu, která ovšem bere za své během 2 minut. Z neobvyklého výpadku naší koncentrace profituje soupeř vyrovnáním a vše nasvědčuje tomu, že se rozejdeme smírně a Straky se budou poprvé v sezóně radovat z bodového zisku proti Štírům. Tom Slípka a Adam Flegl jsou však jiného názoru a 30 vteřin před koncem zakončuje kombinaci druhý jmenovaný střelou pod tělo padajícího gólmana. Straky ještě zariskují hrou bez brankáře, kterou v samém závěru trestáme gólem do opuštěné klece.
Bylo to drámo, ale ve srovnání s naším posledním turnajovým vystoupením proti Táboru šlo pouze o limošku z červené knihovny. Táborští zužitkovali přebytky ze stavby dálnice k zabetonování svého obraného pásma a zblokovaných střel využívali k rychlým kontrům před naši bránu. Ujala se nenápadná šmudlinka od mantinelu a soupeř šel do vedení, které i přes naši stálou převahu udržel celý první poločas. Naše víra, že z tolika šancí a střel tam přece něco spadnout musí, začala lehce vadnout. Polovina druhého dějství a na ukazateli pořád svítí neflorbalových 1:0. Páťa Svoboda je zdvojen v levém rohu a já si v duchu říkám, proč nepřihrál dříve na volného hráče na ose. On se ovšem z těsného sevření vymotá a vypustí z nemožného úhlu nechytatelný projektil na vzdálenější šíbu. O co beznadějnější střelecká pozice, o to krásnější gól. Obraz hry se ale vyrovnáním nemění a do našeho zakončení se vkrádá nervozita. Kluci jedou pořád naplno, intervaly střídání se krátí, je vidět, že únava a bolístky už si vybírají svou daň. Čas nemilosrdně letí a 10 vteřin před koncem je míček u naší brány. Je hotovo, řekl by si asi každý. Ne však tým našich mladších žáků. První hvězda zápasu Páťa Svoboda vybojuje míček o levého mantinelu a posílá Caplíkovi přesnou přihrávku na střed. Jako správný kapitán to Víťa bere na sebe. Udělá bránícího hráče a z výtoče posílá z deseti metrů střelu do protipohybu gólmana. Hvizd rozhodčího zastavuje časomíru v čase 9:59 a jeho ruka ukazuje neomylně na střed. Gólem v poslední vteřině vítězíme 2:1. Na pár desítek sekund je zapomenuta veškerá únava a všichni nevěřící Tomášové v hale se širokým úsměvem jen kroutí hlavou.
Nemohu jinak než před kluky smeknout. Turnaj odehráli pouze v devíti v poli a ukázali neskutečný týmový charakter. Nic nevzdali, hráli až do konce, ačkoliv bylo patrné, že melou z posledních zbytků sil a navzdory různým bolístkám. Jakkoliv se výše zmíněná dramata mohou zdát zbytečná, tak jsou pro jejich sportovní růst cennější než jasně vyhrané zápasy. Nevím, jestli to kluci zaregistrovali, ale z lavičky jsme prakticky nemuseli dávat pokyn ke střídání, protože naprosto přirozeně střídali ve správných intervalech a okamžicích sami. Potěšil nás také způsob, jakým útočníci sami od sebe pomáhali přetíženým obráncům (točili jsme pouze tři) v obraně a zejména v rozehrávce, kde byl posun směrem ke kvalitě nejvíce patrný. doplnil svoje hodnocení Jirka Dědič.
Sestava a výsledky
Skalický – Strnad, Juriga, Fišer, Kukačka, Capl – Kratochvíl, Svoboda, Flegl, Slípka
FBC Štíři Zelení – FbC Písek Černí 3:4
FBC Štíři Zelení – FbC Písek Bílí 13:2
FBC Štíři Zelení – FbC Strakonice 8:6
FBC Štíři Zelení – 1.FbK Tábor 2:1