….to byla jízda

Někteří museli upravit prázdninové plány, jiní sáhnout do kasičky a oželet pár lupenů na Motor, ale pevně věřím, že jim to naši mladší žáci XXL porcí zábavy, napětí a emocí během zápasů na UNYP Cupu plně vynahradili. Nikdo, kdo kloučky sledoval, ať už online nebo naživo jistě nelitoval….a to se vyplatí !!!
První utkání proti elitnímu týmu Sparty nedopadlo dobře. Ale asi to tak mělo být a troufám si říct, že sedmnácti gólový nášup byl pro pozdější vývoj turnaje pozitivní a klíčovou lekcí. Ostatně nebylo se čemu divit. Polovina našich hráčů nastoupila vůbec poprvé na velké hřiště do pětkového florbalu a sparťani, již ostřílení z loňské sezóny pražské ligy a Prague Games, nás velmi ochotně zaškolili. Děkujeme. 🙂
Zašli jsme na oběd, zápas jsme důkladně rozebrali, řekli si něco o nasazení v soubojích 1 na 1, o hře do těla, taktice a herním systému. Prostě témata na půlroční trénování a ne půlhodinový pokec před dalším matchem. A tady končí ta uvěřitelná část příběhu. Proti Hradci Králové vlítne na hřiště úplně jiný tým a trenéři i rodiče žasnou nad rozsahem jeho proměny. Je neuvěřitelné, že to kluci všechno pobrali. Zaskočen je i soupeř a my naprosto zaslouženě vítězíme 7:2. Napumpováni adrenalinem necítíme únavu a přesouváme se z Barrandova do Krče, kde nás čekají kladenští Kanonýři, kteří ráno porazili Spartu. Teoreticky by to mělo být tak na dvacku. Ale kdeže. Ve vyrovnaném utkání je to soupeř, kdo musí dotahovat a konečná remíza 3:3 je spravedlivým rozuzlením večerního dramatu. Na otázku kladenského trenéra „co jste s nima po Spartě udělali, vždyť tohle byl pro nás dnes ten nejtěžší zápas?“, odpovídáme „inu, vzali jsme je do hospody….“.
Do tabulky připisujeme 4 body a třetí místo nás posouvá do vyřazovacích bojů v B-části pavouka. V sobotu tedy podnikáme výlet do Čakovic, kde na nás v prvním utkání o bytí a nebytí čekají florbalisté Mladé Boleslavi. Od prvních minut je zřejmé, že si soupeř všechna data nevyplácal na blbiny a na naše výsledky se podíval. Výborně nás brání, podniká nebezpečné brejky a také se ujímá vedení. Snad vlivem únavy z náročného pátku postrádáme lehkost a nemůžeme se úplně dostat do tempa. Zachraňuje nás využitá přesilovka, přesto ale stahujeme sestavu do druhé poloviny na dvě lajny. Bohužel hned v jejím úvodu inkasujeme v oslabení my a musíme opět dotahovat. Štěstí je ovšem na naší straně a trma vrma před boleslavskou brankou končí gólem, který je vyhodnocen jako vlastenec. Po třech minutách již podruhé v tomto matchi zaúřadují hobbitci Fíša-Caplík a jdeme do vedení. Dlouho se ale neradujeme a za minutu je opět srovnáno. Zápas graduje a neodvratně spěje k penaltové loterii. (Sákra, kustod nám zapomněl vzít ploskaňu pro případ nouze) Na první nájezd jde kapitán týmu a neúnavný dříč Šimi Švéda. Jeho střela po forhendové straně těsně míjí odkrytou šíbu. Do brány sedá Bici, soupeř si ho blafákem do backhandu pokládá, přehazuje…ale přehazuje i bránu. Uf. Rozbíhá se Oli Tomáš nebo spíše Oli Tomasson, protože s ledovým klidem skandinávce vypouští z běhu a z dobrých čtyřech metrů nechytatelný projektil mezi ruku a rameno gólmana. 1:0 pro nás. Boleslav rovněž volí střelu, nevypadá to dobře, ale Biciho rychlá pravačka škrtá a je to nad. Když dáme teď, tak je to hotovo. Caplík šibalsky táhne backhandem, blafoun na druhou, střela…..cink, tyčka. Drama do poslední vteřiny. Soupeř míchá, naznačuje, vypadá to opět na blafák do backhandu, ale Jonáš se nenechává rozhodit. Naopak v rozhodující chvíli si tíha okamžiku vybírá svou daň na druhé straně a děrovaný umělák nekontrolovaně opouští hůl nešťastného nájezdníka. Takový je sport. Na jedné polovině smutek, na druhé se dusí Bici pod modrou kopicí těl a my, sledujíce štěstí a radost kluků, zase víme, proč tohle děláme.
Takže hurá zpět na Barrandov, kde nás čeká semifinále proti Tatranu. V dusné nafukovačce se ani nestačíme pořádně nadechnout a Skalda loví míček ze sítě. Kdo ale čeká kanonádu, tak se mýlí. Na hřišti dominují obrany a brankáři, a bojuje se o každý metr. Do přestávky se na skóre již nic nemění a my saháme ke změnám v sestavě. Druhou půli odchytá Bici, odpočine si třetí lajna a Sochy jde na levé křídlo druhé formace. Rychlým střídáním dvou formací udržujeme vyšší tempo, a přece jen začínáme mít mírnou převahu. Naše šance končí u skvělé brankářky soupeře až do čtvrté minuty druhé půle, kdy konečně loví míček za své sítě. Minutu poté sledujeme další závar. Horní tyčka, další střela, další odraz na levou stranu hřiště. Tam napřahuje Sochy a kdo zná razanci jeho střely, tak mu pud sebezáchovy velí opustit perimetr. Nechytatelná pumelice končí v protilehlé šibenici a odnáší branku kamsi na ranvej ruzyňského letiště. Po odeznění tlakové vlny se radujeme z druhého gólu, který je nakonec i tím vítězným. Kluci ještě poděkují skvělým fanouškům a po krátkém protažení venku jdeme na zaslouženou večeři. Bujaré veselí nás samozřejmě provází celou cestu večerní Prahou, ale pokud zvuky vyluzované naší smečkou nepřivedou nikoho ze spolucestujících ke zvracení, tak je necháváme si svůj úspěch plně vychutnat.
V neděli si můžeme pospat, dáme lehkou snídani, poté zdravou předzápasovou svačinu a vyrážíme do Kunratic, kde nás čeká boj s Libercem o deváté místo neboli finále play-off B. Skóre opět otevírá soupeř, ale kluci už jsou dostatečně sebevědomí a postupně přitápí pod kotlem. Po dalších třech minutách stav rovnáme. Co se týče florbalové kvality, tak z obou stran asi sledujeme ten nejhezčí zápas. Na hřišti je k vidění nejen, rychlý, kombinační a přímočarý florbal, ale také dobře organizované obrany, tvrdé osobní souboje a skvělé výkony brankářů. Jsme to ale my, kdo utne gólové příměří a o půli máme dva kusy k dobru. Ve druhém poločase bychom rádi kontrolovali hru, ale liberečtí jsou proti a devět minut před koncem se jim v rozmezí minuty podaří vyrovnat a začínáme znovu. Ne však nadlouho. Výpad Oliho v 25.minutě končí až v liberecké síti a o dvě minuty později přidává symbolickou tečku za turnajem Víťa Capl. Soupeř bojuje, ale nám se již daří držet míček v bezpečné vzdálenosti od naší branky a utkání za neutuchající podpory fandících rodičů přivádíme do vítězného konce.

Ve sportu obvykle nebývá deváté místo důvodem k velkým oslavám. Ale kdo viděl heroický výkon téhle nové mlží party, v takto kvalitní konkurenci a navzdory všem papírovým předpokladům, tak musí souhlasit, že to pro kluky byl báječný konec prázdnin. Ostatně kdyby mi někdo před turnajem řekl, že se z UNYP Cupu vrátíme s devátým místem, patrně bych mu odpověděl svým oblíbeným „už to prosím Tě přestaň hulit“.

Děkuji celému týmu za parádní zábavu a reprezentaci klubu, rodičům za skvělou podporu včetně té logistické a proviantní.

Kluci, i když vidíte poprvé svá jména ve statistikách kanadského bodování, neřešte to! Prožívali jsme s vámi každou vteřinu a moc dobře jsme viděli, jak jste všichni pro tým dřeli. Na tomto výsledku máte všichni stejný podíl, ať už jste nějaký bodík zapsali nebo ne. Teď odpočiňte a pak zpátky na zem, je teprve začátek sezóny a čeká nás ještě spoustu zábavy, ale také tvrdé práce.

FBC Štíři ČB – ACEMA Sparta Praha Red 2:17
FBC Štíři ČB – FbC Hradec Králové 7:2
FBC Štíři ČB – Kanonýři Kladno 3:3
FBC Štíři ČB – Florbal Mladá Boleslav 4:3 pn
FBC Štíři ČB – Tatran Střešovice Black 2:1
FBC Štíři ČB – FBC Liberec 5:3

Sestava
Bican, Skalický – Metelka, Tomáš, Fišer, Švéda, Capl – Tinavský, Fryč, Svoboda, Domín, Slípka – Babický, Sochacký, Strnad, Hrubý, Kožnar